Kojenecká výživa

Výživa kojenců
1. Kojení
Výhody kojení:
  • Ideální strava pro novorozence a kojence po stránce kvality i kvantity
  • Je ekonomicky výhodné
  • Podporuje obranyschopnost – imunitu
  • Snižuje vznik alergií
  • Podporuje psychosociální vztah mezi matkou a dítětem
2. Mlezivo
 
První mateřské mléko po porodu se nazývá kolostrum (mlezivo). Jedná se o smetanově žlutý sekret prsní žlázy produkovaný v prvních hodinách.Význam mleziva spočívá v podpoře obranyschopnosti novorozence. Obsahuje hlavně imunoglobuliny (sIgA), lymfocyty, více bílkovin a vitaminy (A, E, K), méně mléčného cukru a tuku. Je dobře přizpůsobené potřebám čerstvého novorozence. Mlezivo, které je zpočátku husté, se postupně mění na zralé mléko (od 40. hodiny po porodu až do 14 dní), zralé mateřské mléko je řídké, namodralé. 
 

3. Složení mateřského mléka

Voda
Mateřské mléko je výhradní zdroj tekutiny – vody. Hydratace dítěte mateřským mlékem je většinou postačující až do půl roku stáří dítěte (nemá-li dítě zvýšenou potřebu přísunu tekutin). 

Bílkoviny

Obsah bílkovin v mateřském mléce je 11,3–20,7 g/l, tj. 1,5 %. Pokud vystavíme mléko působení trávicí kyseliny-vysráží se kasein (mléčná bílkovina) a oddělí se syrovátka (tj. žlutá tekutina bez vysráženého kaseinu). Syrovátka (tzv. mléčné sérum) je bohatá na vitaminy (B, C, E), minerály a syrovátkové bílkoviny. Velmi důležitý je poměr kaseinu a syrovátky pro snadnou stravitelnost (v mateřském mléce 20:80, naproti tomu v mléce kravském 80:20). Proto musí být kravské mléko, má-li být podáváno kojenci, adaptováno, tzn. změněn poměr bílkovin ve prospěch syrovátkových. Základní složkou lidské syrovátky jsou α-laktoglobulin, laktoferin a imunoglobulin A (IgA). Další zvláštností složení lidského mléka jsou vysoké koncentrace volných aminokyselin – důležitý je hlavně poměr cystin:methionin (2:1) a taurin.

Tuky 
Obsah tuků je variabilní 40-45g/l (v kolostru 20 g/l). Spektrum volných mastných kyselin se skládá ze 45 % nasycených, 57 % nenasycených. Mateřské mléko obsahuje významné polynenasycené mastné kyseliny potřebné pro vývoj mozku a myelinizaci. Dominuje kyselina arachidonová a linolová (v mateřském mléce je jich asi 4Í více než v kravském). Kyselina arachidonová urychluje dozrávání erytrocytů a ovlivňuje imunitní odpověď. Dítě dostává díky tukům v mateřském mléce 35–50 % denní energetické potřeby. Mateřské mléko obsahuje lipázu (enzym štěpící tuky), protože sekrece pankreatické lipázy není ještě dostatečná.
 
Sacharidy
Obsah sacharidů je 70 g/l. Základní sacharid mateřského mléka je laktóza, pak malé množství galaktózy a oligosacharidů. Galaktóza – část ovlivňuje vývoj mozku, část vstřebávání vápníku a železa. Podporuje růst Lactobacillus bifidus (vytváří ve střevě kyselé prostředí a brání růstu patogenních bakterií, především kmenů E.coli). Růst kmenů Lactobacillus bifidus ovlivňuje i jiný cukr z mateřského mléka – tzv. „bifidus faktor“ – oligosacharid. 
 
Vitaminy 
V mateřském mléce je podíl vitaminů vyšší než je v mléce kravském. Vitamin K je hlavně v kolostru, pak jeho hladina klesá. Obsah vitaminu D je v mateřském mléce nízký. Obsah vitaminů rozpustných ve vodě kolísá dle jejich množství přijímaných matkou, obvykle je jejich obsah dostatečný. 
 
Minerální látky 
Koncentrace minerálních látek v mateřském mléce jsou celkově nižší než v mléce kravském. Vápník se lépe vstřebává z mateřského mléka (má lepší poměr k fosforu – 2:1). Vysoká koncentrace fosfátů v kravském mléce vede k jejich preferenční resorpci a ke sklonům k hypokalcémii. Železo – z mateřského mléka se vstřebává až 70 % železa (z kravského30 %).
 

4. Imunologické aspekty kojení 

Prsní žláza je velmi výkonný orgán imunity v celém svém komplexu. Lidské kolostrum obsahuje 1–3 Í 106 leukocytů. 80-90 % z toho jsou makrofágy, které fagocytují kvasinky a bakterie. 10 % jsou lymfocyty, z toho polovina B-lymfocytů  a polovina T-lymfocytů. 

  • Laktoferin – Jednou ze základních vlastností bílkoviny Laktoferinu je schopnost vázat železo. Vstřebávání železa z potravy probíhá zejména v tenkém střevě. Laktoferin reguluje koncentraci železa ve střevě, a tím vytváří vhodné prostředí pro růst prospěšných bakteriálních kmenů (Lactobacillus bifidus) a naopak brání růstu a pomnožování patogenních bakterií. Některé části molekuly laktoferinu patogenní bakterie přímo poškozují a ničí.
  • Lysozym – hraje významnou roli v imunitních procesech, štěpí některé vazby buněčných stěn bakterií a chrání tak organismus před bakteriální infekcí.
  • IgA – základní faktor ochrany střeva před viry a bakteriemi. 
  5. Srovnání mateřského mléka s kravským mlékem

  Obsah základních živin ve 100 g mléka:  

 
Kolostrum
Zralé mat. mléko
Kravské
mléko
En/kcal
56
69
64

Bílkoviny (g)

2
1,3
3,34

Tuky (g)

2,6
4,1
3,57

Sacharidy (g)

6,6
7,2
4,55

Kyselina linoleová (g)

 
0,38
0,09

Minerální látky (g)

0,2
0,21
0,74
   

6. Složení kravského mléka 

  • Bílkoviny – v kravském mléce je 2,3krát více bílkovin, složení je nevyhovující také po stránce kvality. Kaseinu je 80 %, syrovátky je pouze 20 %. V kravském mléce je β-laktoglobulin, který v lidském mléce chybí, β-laktoglobulin je hlavní antigenní složka. Může ovlivnit alergii. 
  • Tuky – v kravském mléce je nedostatek nenasycených mastných kyselin, především kyselina arachidonová a linolová (v mateřském mléce je jich asi 4Í více než v kravském). Kravské mléko neobsahuje dostatek 3 omega a 6 omega nenasycených mastných kyselin. 
  • Sacharidy – menší množství než v mateřském mléce. 
  • Minerály – kravské mléko má vysoký obsah minerálů, ale nepříznivý poměr mezi vápníkem a fosforem 1:1. Železo – z kravského mléka se vstřebává 30 % železa (z mateřského 70 %). 
  • Imunologické aspekty – celkový imunologický deficit. Nejsou přítomny prebiotika, není přítomen bifidus faktor, není přítomen Lysozym.
  7. Prebiotika a probiotika

 Prebiotika a probiotika podporují růst zdraví prospěšných bakterií, čímž zlepšují rovnováhu ve střevě. Obě látky přitom pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru i imunitní systém. Probiotika jsou živé organismy (bakterie). Prebiotika jsou nestravitelné části stravy, které napomáhají jejich správné činnosti a růstu. Prebiotika jsou jednou z nejvýznamnějších složek mateřského mléka , probiotika jsou jeho součástí pouze v silně omezené míře.

8. Umělá kojenecká výživa obsahuje složku mléčnou a nemléčnou

  a) Mléčná formule

Formule je označení pro sušené formy adaptovaného kravského mléka. Cílem této úpravy je přizpůsobit složení kravského mléka mateřskému mléku, tzv. humanizací. U bílkovin to znamená snížení obsahu bílkovin. Ne zcela se daří přizpůsobit kvalitu bílkovin, tj. upravit poměr kasein–syrovátka. Je snížen obsah minerálů na polovinu, jsou přidány nenasycené mastné kyseliny. Sacharidy jsou kryty především laktózou. Jsou přidávána probiotika a v posledním období i prebiotika (např. imunofortis). Některé firmy zdůrazňují výrobu z biopotravin. Existují počáteční formule, pokračující formule a speciální formule. Počáteční řady příslušné formule jsou označovány číslem 1, pokračující 2, či 3. Existuje celá škála výrobců. Uvádíme vzorky firmy Hipp, která dodává na trh Bio výrobky. Nedoporučuje se čerstvé kravské mléko pro vysoký obsah solí, bílkovin a nedostatku nenasycených mastných kyselin a ochranných látek. 

b) Nemléčná 

Nemléčná výživa by měla začít u kojených dětí po šestém měsíci, u nekojených od 4. měsíce. Začíná se obvykle v dopoledních hodinách ovocnou kaší a postupně se výživa rozšiřuje na zeleninu a od 6. měsíce se začne přidávat kaše – ne krupicová. Jedná se o celou řadu výrobků obsahujících čistě ovoce, zeleninu, maso, různé druhy kaší z obilovin, rýže atd. Většinou jde o mix mléka, zeleniny, masa atd.  

Všechny nemléčné přípravky lze však připravovat doma z čerstvé zeleniny podle speciálních předpisů. Zásada je nepodávat moučné výrobky (obsahující lepek) do 6ti měsíců věku.